Témata
Esej o vztahu myšlení a jazyka | František Koukolík
Přednáška se zabývá osmi vzájemně navazujícími tématy:
1 definicemi jazyka i myšlení a jejich klasických neuronových modelů
2 konektomikou
3 otázkou myšlení živočichů, kteří komunikují, ale nemají jazyk
4 v jaké míře se jazyk vyvíjel společně s praxií
5 v jaké míře se jazyk vyvíjel a vyvíjí společně se sociálními vztahy
6 dvěma komplementárními teoriemi mozku jako orgánu zpracovávání ekologicky
i sociálně významných informací
7 velkými jazykovými modely umělé inteligence
8 další velká transformace komplexity
Co nastane, jestliže je vývoj jazyka narušen | Lenka Pospíšilová
Přednáška se věnuje fyziologii a patologii vývoje jazykového systému. Vysvětluje příčinné souvislosti, proč děti často špatně mluví, proč mají obtíže se vzděláváním, chováním a vrstevnickými vztahy, proč jsou úzkostné a v adolescenci depresivní, anebo již v mateřské škole agresivní. Je na vině uspěchaná doba, anebo je hlavní příčina úplně někde jinde? Existují biologické markery patologického vývoje jazyka? Pozná sám rodič, že vývoj jazyka jeho dítěte není v pořádku? Může být vůbec jazyk v pravém smyslu nemocný, anebo je pouze opožděný a nedostatečně stimulovaný méně podnětnou rodinou? Pokud dítě málo mluví, měl by rodič na dítě hodně mluvit? Proč je dítě s narušeným vývojem jazyka často také nepozorné i dyspraktické. Proč někdy může dojít k záměnám dysfázie a autismu? Je dysortografie a dyslexie pokračováním dysfázie? Byl snad každý dyslektik a dysortografik v předškolním věku dysfatikem? Je možné, aby byl u dítěte s bilingvní výchovou narušen pouze jeden jazyk? Proč je u některých genetických syndromů (např. Klinefelterův syndrom, Downův syndrom, Angelmanův syndrom) typicky narušen jazyk a odpovídá narušení jazyka narušení intelektu? A proč existují děti s podobným sluchovým postižením a neverbálním intelektem, ale s různými jazykovými schopnostmi? Končí narušení jazyka úpravou výslovnosti a dětským věkem, anebo může přetrvávat dál i u dospívajících a dospělých? Jsou ve škole úspěšnější děti s kvalitním neverbálním intelektem a nízkou úrovní jazyka, anebo spíš obráceně? Prospívá dětem se závažně narušeným jazykem současné prostředí inkluzivního vzdělávání?
A co s tím vším uděláme?
O přednášejících
MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA
Neuropatolog, věnující se zejména neurodegenerativním onemocněním mozku. Vybudoval Národní referenční laboratoř pro transmisivní spongiformní encefalopatii a Creuzfeldtovu–Jakobovu nemoc, pracoviště získalo certifikaci WHO a patří do sítě evropských laboratoří vykonávajících dohled nad prionovými chorobami.
Spisovatel a publicista zabývající se vztahem lidského mozku a chování s přesahem do společenských otázek. Zastánce kritického myšlení a vědeckého přístupu. Z rozsáhlé publikační činnosti, včetně překladatelské, se k tématu avizovaného semináře váže monografie Lidský mozek, jejíž už čtvrté přepracované vydání popisuje rozsáhlé funkční systémy, mezi nimi jazyka, inteligence, paměti, emocí, řídících funkcí, praxie aj, i eseje Před úsvitem, po ránu s kapitolou Jazyk a řeč.
Pracuje v Ústavu patologie a molekulární medicíny 3. LF UK a FTN, nyní v pozici emeritního primáře.
Je členem České lékařské akademie. Přednášel na 3. LF UK, kde byl členem vědecké rady.
Získal řadu ocenění: Rytíře českého lékařského stavu, Vondráčkovu cenu České psychiatrické
společnosti, Cenu předsedy rady pro výzkum, vývoj a inovace a další za popularizaci věd o mozku.
PaedDr. Lenka Pospíšilová, Ph.D.
Klinický logoped, absolvent doktorského oboru Lékařská psychologie a psychopatologie na 1. LF UK, věnující se zejména vývojové dysfázii v konceptu neurovývojových poruch, včetně diferenciální diagnostiky vývojové dysfázie a poruchy autistického spektra. Vybudovala Demosthenes – centrum odborné komplexní péče pro děti propojující zdravotnictví, školství a sociální sféru, které vede.
Účastnila se víceoborového výzkumného projektu s FN Motol, který porovnával dysfatické a autistické děti pomocí neurozobrazení.
Autorka standardu vývojové dysfázie, spoluautorka publikace O neurovývojových a neurodegenerativních příčinách poruch komunikace, spoluautorka učebnice Kompendium klinické logopedie, kterou v přepracovaném připravovaném vydání rozšířila o genetiku řeči a jazyka, tj. téma prvně v ČR zpracované a spoluautorka knihy Autismus a raný vývoj. Kromě Listů klinické logopedie publikuje v impaktovaných časopisech, včetně zahraničních.
Věnuje se pravidelné pedagogické činnosti pořádané IPVZ v rámci specializačního výcviku klinických logopedů a Demosthenem. Občas přednáší na fórech pedopsychiatrů, pediatrů, foniatrů i pedagogů.