Služby

I. Neurovývojové poruchy

 

Našimi klienty jsou především děti, které splňují diagnostická kritéria nově nazvané podkapitoly 11. verze Mezinárodní klasifikace nemocí (v originále platné od 1.1.2022, ale v Čechách teprve očekávané) Neurovývojové poruchy. Jedná se o poruchy chování a poznávacích funkcí, vznikají během vývoje mozku a zahrnují obtíže při osvojování a provádění intelektuálních, motorických, jazykových nebo sociálních funkcí. Tak jako každé jiné onemocnění, mají různé typy a stupně. Z pohledu výskytu v populaci jsou velmi časté, ale četností se navzájem velmi liší (např. autismus je méně častý než dysfázie nebo ADHD, přičemž dysfázie a ADHD patří k nejvíce rozšířeným neurovývojovým poruchám, kdežto autismus k nejméně).

Mají silný genetický základ, jsou zahrnuty do skupiny multifaktoriálních komplexních poruch. To znamená, že geny zvyšují pravděpodobnost vzniku, avšak ke vzniku poruchy se předpokládá ještě vliv negenetických faktorů (např. životní prostředí, kouření matek v těhotenství atd.).  Míra ovlivnění ostatními faktory však v současnosti vůbec známa není, zato silný genetický základ je opřen o kombinaci účinků mnoha mírně škodlivých genů a jednoho genu silného. Přičemž jeden a tentýž gen ovlivňuje vznik více poruch najednou.  Díky vysokému zájmu výzkumníků o autismus je doloženo, že dědivost této poruchy je vyšší, než je tomu u schizofrenie, závislostí na návykových látkách a deprese, které patří mezi typická psychiatrická onemocnění s nejvyšší stanovenou dědivostí. Vysoká dědivost je také předpokládána u ostatních neurovývojových poruch: ADHD, dysfázie, dyslexie aj.

U jedince se různě kombinují a překrývají  – proto dítě může mít obtíže včas chodit, kousat a polykat, současně porozumět tomu, co mu druhý říká či sděluje gestem a samo gesta užívat, sdílet společné aktivity, vybavovat si slova, sestrojovat věty a plynule hovořit, malovat, soustředit se a přiměřeně se chovat, srozumitelně vyslovovat, ve škole pak číst, psát... Intelekt těchto dětí je různý, některé ho mohou mít i nadprůměrný, jiné zase narušený, na většinu však nepřipadá žádná z uvedených krajností, i když porucha autistického spektra na sebe oba extrémy více váže. Závažnou doprovodnou neurologickou diagnózou může být epilepsie. Jak se poruchy navzájem kombinují, někdy mezi nimi nemusí být jasná hranice „která je která?“, s tímto jevem se často setkáváme u dítěte s ADHD, u kterého zvažujeme „autismus nebo dysfázie?“. Dnes víme, že dítě může mít všechny tyto diagnózy a čistě statisticky je pravděpodobnější ADHD + dysfázie.

Podléhají zrání mozku, zkušenostem a učení, zároveň mají tendenci pokračovat do dospělosti, přičemž některé příznaky mohou vymizet a jiné se objevit.

 

Uvedeme příklady kombinací u 3 jedinců (1. ADHD + dysfázie + dyspraxie + porucha artikulace řeči + porucha učení; 2. porucha intelektu + ADHD + stereotypní pohybová porucha + dysfázie + dyspraxie + porucha učení; 3. autismus + dysfázie + ADHD + porucha artikulace řeči), což spolu s jejich typy (např. jedno dítě s ADHD, které má obtíže udržet klid, jedná okamžitě, aniž by zvážilo důsledky; jiné dítě se stejnou diagnózou je stále nesoustředěné, aniž by se však zdálo neklidné a třetí vykazuje kombinaci obou typů) a stupni závažnosti

(u některého vidí příznak i laik, u jiného pouze zkušený odborník a test) vytváří různorodou skupinu rozdílně reagující na zdravotní a speciálně pedagogickou péči.

           

Přehled jednotlivých neurovývojových poruch

podle nové verze Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-11, v Čechách dosud neplatné, ale očekávané (návštěvníky webu proto upozorňujeme, že překlad originálu není oficiální) a ve srovnání s verzí dosluhující (MKN-10), pokud se verze odlišují:

 

• ADHD

porucha aktivity a pozornosti, hyperkinetická porucha chování (MKN-10)

 

• porucha autistického spektra

dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom (MKN-10)

 

• primární tiky nebo tikové poruchy

 

• vývojová porucha artikulace řeči

specifická porucha artikulace řeči, dyslálie (MKN-10)

 

• vývojová porucha intelektu

mentální retardace (MKN-10)

 

• vývojová porucha jazyka, zvaná vývojová dysfázie

expresivní porucha řeči, receptivní porucha řeči (MKN-10)

 

• vývojová porucha motorické koordinace, zvaná dyspraxie

specifická vývojová porucha motorických funkcí (MKN-10)

 

• vývojová porucha plynulosti řeči

koktavost, zadrhávání v řeči (MKN-10)

 

• vývojová porucha učení

specifická porucha čtení (dyslexie a dysortografie), specifická porucha psaní a výslovnosti, specifická porucha počítání, smíšená porucha školních dovedností (MKN-10)

 

• stereotypní pohybová porucha

stereotypní pohybové poruchy (MKN-10)

 

 

Neurovývojové poruchy obvykle vytváří základ pro manifestaci dalších duševních obtíží, viz II. Duševní poruchy.

 

II. Duševní poruchy

 

Dítě s neurovývojovými poruchami se často projevuje nadměrnou úzkostí z odloučení od blízkých, nadměrným strachem v sociálních situací (např. při veřejném vystupování) či dokonce nemluvností v rozhovoru s cizím, anebo naopak výbušnými afekty, agresivitou vůči druhému či sobě samému. Výjimečné nejsou přechodné tiky v podobě mrkání očí nebo zadrhávání v řeči (obojí zahrnuto ve skupině I. Neurovývojové poruchy). Komorbidita neurovývojových poruch (jejich společný výskyt u jednoho pacienta) je obvykle spojena s narušením v osobním, rodinném a sociálním životě, se vzděláním, pracovním uplatněním a obecným fungováním.

 

Přehled některých duševních poruch (MKN-11):

• sociální úzkostná porucha

 

• separační úzkostná porucha

 

• selektivní mutismus

 

• poruchy vylučování, enuréza a enkopréza

neorganická enuréza, neorganická enkopréza (MKN-10)

 

• obsedantně-kompulzivní porucha